S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.

Hyperaktivní močový měchýř

22.04.2021

Častá příčina inkontinence

Močový měchýř funguje jako svalový vak, který u zdravých jedinců pojme až 600 ml moči. Jeho vyprazdňování je řízeno z centrální nervové soustavy. Na nervových zakončeních se vylučuje látka zvaná acetylcholin, která přenáší na sval „podráždění“, v jehož důsledku se svalovina stáhne.

Acetylcholin působí ve svalstvu na místech zvaných muskarinové receptory. Existuje 5 typů muskarinových receptorů M1 až M5. V močovém měchýři jsou receptory typu M2 a M3 v poměru 3:1.
V důsledku účinku acetylcholinu na receptory M3 se svalovina (tzv. detrusor) močového měchýře začne stahovat, tlak v močovém měchýři stoupá a dochází k pocitu nucení k močení.

Zdravý člověk začíná pociťovat nucení k močení, když je v močovém měchýři asi 300 až 400 ml, ale většina lidí dokáže na určitou dobu tento pocit překonat, dokud není k vyprázdnění měchýře vhodná příležitost. Pacienti s hyperaktivním měchýřem pociťují toto nucení již při menší náplni a také jim dělá problémy toto nucení „potlačit“. Prostě musí...

Hlavní příznaky hyperaktivního měchýře

  • Náhlá a nutkavá potřeba močit, kterou nelze překonat. Nazývá se urgence a je klíčovým příznakem hyperaktivního měchýře.
  • Frekvence močení: postižený pociťuje nutnost močit velmi často, nejméně osmkrát denně.
  • Urgentní inkontinence je stav, kdy dojde k úniku moči kvůli nedostatku času dojít na toaletu.
  • Potřeba močit v noci – nykturie.

    Syndrom hyperaktivního měchýře je třeba odlišit od jiných chorob, jako jsou stresová inkontinence u žen a zvětšení prostaty u mužů, které mohou mít podobné příznaky. Zároveň je nutné vyloučit další onemocnění, kterými mohou být nádorové onemocnění močového traktu, močové kamínky, infekce... Proto je nutné, aby byl pacient vyšetřen a léčen urologem nebo urogynekologem.

    Hyperaktivní měchýř není u velké části nemocných spojen s únikem moče (inkontinencí). Přesto jim život značně ztrpčuje.

    Syndrom toxického šoku

    Syndrom toxického šoku je poměrně vzácné život ohrožující onemocnění, které zvláště v posledních letech přichází do povědomí zejména s používáním vaginálních tampónů. Příčin vzniku může být ale velké množství a onemocnění může postihnout nejen ženy, ale i muže a děti.

    Nikdy nebyl zaznamenán případ, že by menstruační kalíšek vyvolal toto onemocnění! V tom je jedno z jeho velkých zdravotních plus oproti používání tampónů během menstruace.

    Popis syndromu toxického šoku

    Jedná se o onemocnění vyvolané bakteriemi – zejména stafylokoky (stapfylococcus aureus), ve zvláštních případech pak i streptokoky (steptococcus pyogenes). Pokud se tyto bakterie dostanou do našeho těla, začnou produkovat do svého okolí toxické látky, které náš organismus poškozují. Tyto toxické látky jsou produktem bakteriálního metabolismu, mají za cíl poškodit hostitelský organismus a v určitých případech ho mohou i zabít. Označujeme je jako toxiny nebo toxické bakteriální proteiny (dříve byl používán spíše název exotoxiny). Protože jak bakterie, tak i toxiny, které produkují, do těla nepatří, jsou rozpoznávány imunitním systémem a pomocí specifických protilátek likvidovány a neutralizovány.
    V případě toxického šoku je toxinem zejména TSST-1, který je produkován stafylokoky. Ve chvíli, kdy se začne objevovat v těle, je detekován imunitním systémem. Bílé krvinky – stejně jako řada dalších buněk – mají na svém povrchu specifická místa, na která se může navázat pouze určitá látka. Ve chvíli, kdy je tato látka detekována v těle navázáním toxinu TSST-1 na vazebná místa bílých krvinek, je spuštěna imunitní odpověď a naše tělo se začíná bránit celou řadou reakcí. Jednou z nich je i produkce chemických látek - cytokinů, které mají za úkol regulovat imunitní reakci. Protože je ale toxin TSST-1 vnímán bílými krvinkami jako velmi nebezpečný, dochází k nadprodukci cytokinů a ty pak vyvolávají některé příznaky syndromu toxického šoku. Sám toxin TSST-1 vyvolává zvýšení teploty působením na centrum regulace teploty v mozku, poškozuje některé funkce vnitřních orgánů a nevratně poškozuje povrch ledvinných kanálků.

    Syndrom toxického šoku se téměř v polovině případů vyskytuje u žen během menstruace nebo krátce po ní.

    Syndromem toxického šoku mohou onemocnět muži i ženy. Toto onemocnění může vzniknout jako komplikace prakticky při jakémkoli stafylokokovém nebo eventuelně streptokokovém onemocnění – záněty ledvin a močového měchýře, záněty kostní dřeně, různá vnější poranění, která jsou těmito bakteriemi infikována (puchýře, ranky, popáleniny apod.).

    Příznaky syndromu toxického šoku

    Protože bakterie vyvolávající vyvolávající TTS můžeme potkat prakticky kdekoli, je velmi účinnou prevencí mytí rukou (např. před zavedením vaginálního tampónu). Dalším preventivním opatřením je i omezení používání vysokoabsorpčních tampónů, protože tyto tampóny jsou v těle obvykle delší dobu, a bakterie mají tím pádem více času na rozmnožení do co nejvyššího počtu. Proto je také důležitá častá výměna tampónů během menstruace (výměna by měla nastat mezi 4 – 8 hodinami). Je také vhodné používat tampóny s co nejvyšším zastoupením bavlny. Jak již bylo uvedeno, polovinu případů toxického šokového syndromu tvoří menstruující ženy a dívky. Proto by měly být zejména v tomto období zvýšeny hygienické nároky.

    Prevence syndromu toxického šoku

    Prvním příznakem tohoto syndromu bývá náhlé zvýšení teploty nad 38,9 ?C. Viditelným příznakem jsou potom různé vyrážky, červené tečky na kůži, červené zbarvení kůže a vyrážka na sliznici. Postižení mají snížený krevní tlak, často se u nich vyskytují zažívací problémy jako průjem a zvracení a mohou pociťovat bolesti svalů. Může docházet i k překrvení sliznic (nosní sliznice, sliznice hrtanu, pochvy). Po 1 až 2 týdnech od začátku nemocnění obvykle začne olupování pokožky plosek nohou, obličeje a trupu. Nemocní si také často stěžují na zvýšenou lámavost vlasů a jejich vypadávání, někdy také na lámavost nehtů.

    Co dělat v případě podezření na syndrom toxického šoku

    Nejlepší pomocí je včasné vyhledání lékaře. Protože se jedná o bakteriální onemocnění, je nejdůležitější nasadit pacientovi co nejdříve správná antibiotika. Aby byla podána správná léčba, zjišťuje se nejprve v laboratoři o jaký druh bakterie se jedná. Jak již bylo napsáno v úvodu, syndrom toxického šoku je život ohrožující onemocnění, proto je důležité, aby byla doba mezi odběrem bakterií a výsledky co nejkratší.